• Milan Strotzer

Právě před 30 lety došlo k programové proměně Jiráskova Hronova

Do roku 1990 byl Jiráskův Hronov přehlídkou činoherního amatérského divadla, od roku 1972 byl přitom střídavě přehlídkou celostátní s účastí slovenských souborů a v lichých letech národní, občas s účastí zahraničních souborů. Nutno podotknout, že od roku 1987 se v programu přehlídky začala objevovat tzv. studijní představení, která vybočovala z vymezení činoherní přehlídky, v roce 1990 jich už bylo daleko více, než obsahoval hlavní program. Nazrál tak čas k přehodnocení poslání Jiráskova Hronova. Odborná rada IPOS-ARTAMA, v níž byly zastoupeny i všechny zájmové organizace amatérského divadla, doporučila po vzoru Scénické žatvy v Martině, realizovat hronovský festival jako přehlídku mezidruhovou a také vytvořit podmínky pro vznik samostatné národní přehlídky činoherního a hudebního divadla, kterou se od roku 1992 stala Divadelní Třebíč. Nikdo z navrhovatelů nepochyboval o tom, že Jiráskův Hronov je díky své tradici tím nejvhodnějším místem pro uskutečnění střechové přehlídky, divadelní žatvy.


Realizace tohoto záměru nebyla myslitelná bez souhlasu pořadatelského místa. Čas ubíhal a na přípravu Jiráskova Hronova v nových intencích nebylo mnoho času. Byl svolán první organizační štáb. Jel jsem na něj do Hronova v roli novopečeného oborného pracovníka ARTAMA spolu s Lenkou Lázňovskou, která mne cestou varovala, že jednání nebude jednoduché. Nevyvedlo mne to nijak z míry, měl jsem za sebou bohatou praxi s organizováním přehlídek ve Středočeském kraji. Inu, jednání to nebylo opravdu jednoduché. Na hronovské radnici se sešel asi patnácti až dvacetičlenný organizační štáb členěný do různých komisí, složený převážně z místních občanů. Předsedal mu tehdejší starosta města Ing. Miroslav Houštěk. Námi tlumočený návrh, realizovat Jiráskův Hronov jako mezidruhovou přehlídku všech druhů a žánrů divadla včetně příbuzných scénických druhů, narazil na nepochopení.


Hronovští měli představu o jiné koncepci. Takové, která by obnovila tradici Jiráskových oslav, v nichž by dominovalo uvádění her slavného rodáka. Na otázku, kde vzít kvalitní inscenace těchto her, neexistovala odpověď. Po mnoho minulých let se takové objevovaly jen sporadicky. Padla i úvaha o tom, že by se nastudování mohli ujmout vyspělé soubory na základě společenské zakázky. Rozproudila se nekonečná diskuse o budoucí podobě festivalu, v níž dominovaly názory prosazující zachování statusu quo. V jisté chvíli jsem si dovolil vyslovit návrh, aby hronovští organizovali svou přehlídku nadále dle svých představ, s tím, že se na ní podílet nebudeme a vyhlásíme výběrové řízení pro konání vrcholové mezidruhové přehlídky amatérského divadla na jiném místě. Jak ukázalo následné výběrové řízení pro konání národní přehlídky činoherního a hudebního divadla, nebyl by problém takové místo nalézt.


Auditorium organizačního štábu jsem přitom ujišťoval v tom, že jsem poslední, kdo by tradici Jiráskových Hronovů chtěl přerušit. Že vím, jak se těžce buduje a lehko pohřbívá, a že právě proto přicházíme s návrhem, který by věhlas Hronova posílil. Navzdory tomu jsem byl osočen z neúcty k hronovské tradici, z neomaleného jednání etc. Členka organizačního štábu paní Prouzová mi to vmetla do tváře na místě a několik let mne ani nepozdravila. Nicméně, ten výbuch, který mé prohlášení způsobil, vedl při dalším jednání k úspěšnému konci. Myslím, že se o něj zasloužili především starosta Miroslav Houštěk a Lenka Lázňovská. Z Hronova jsme odjeli se souhlasem vyhlásit přehlídku jako mezidruhovou a podpořit ji vydáním ministerského statutu. Ten podepsal tehdejší ministr kultury Milan Uhde. Od roku 1991 se tak Jiráskův Hronov stal programově mezidruhovou přehlídkou amatérského divadla.

14 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše