• Michal Zahálka

O autenticitě

Hovory Problémového clubu se nadále rády stáčejí k tomu, co znamená autenticita v herectví a ve výpovědi – a já se hned takhle zkraje recenze s radostí doznám k tomu, že v těchto ohledech mě dlouho nepotěšilo nic tak moc jako inscenace Cvičme v rytme mosteckých Brambůrků. A taky mě potěšilo, že se k tomuhle formátu specifického výpovědního divadla mostecká parta vrátila, protože mi vždycky přišlo, že právě v tom spočívá její forte. Rád vzpomínám třeba na zuškovou inscenaci pod vedením Báry Gréeové nazvanou Puš Ap – inscenace vlastně na trochu podobné téma vyrovnávání se s vlastním tělem, ovšem konkrétně v období dospívání. Citlivá, vtipná a oslovující (na Hronově, myslím, k vidění nebyla, sám jsem ji viděl na NaNečistu).



Téma (ne)spokojenosti s vlastní postavou a (ne)schopnost se sebou něco dělat je samozřejmě všeplatné a vždy aktuální, ale covidový lockdown je ještě jaksi povýšil. Pro Brambůrky je to téma osobní zcela zjevně, jak jsem měl ostatně možnost sledovat na jejich facebookových profilech plných fotek z běhání kolem mosteckých jezer už řadu karanténních měsíců. Jenomže: to, že je téma osobní, nejenže úspěch samo o sobě nezaručuje, ale dokonce může výsledek zavést k nekomunikativnosti nebo protivné urputnosti. Mosteckým se ovšem ve sdělování tématu podařil velice zdravý mix upřímnosti bez sebedojímání, apelativnosti bez moralizování a inspirace bez vemlouvání.


Je to inscenace plná sebeironie. Úvodní obraz pokryteckého kázání zdravé stravy při souběžném radostném objevování toho, že v burgeru z McDonaldu je kolečko rajčete a dokonce i troška listového salátu, je nesmírně vyvedený – a není v tom sám. Je to inscenace příjemně nadrzlá a přitažlivá tím, co všechno se na scéně na jednu stranu sní (a jak!), na druhou stranu fyzicky vykoná. Ale především je to inscenace, v níž jednotlivé zpovědi, byť jistě nadsazené (nemusíme Mosteckým asi nutně všechno věřit), ani na okamžik neznějí jako naučené a odříkané texty nebo jako konstrukty. Herci jsou tu mentálně i fyzicky přítomni, do jisté míry se obrazně i doslovně obnažují, ale ta důsledná sebeironie zaručuje jistý zdravý odstup, díky němuž dovede oslovit o to silněji. Tenhle zdravovýživově-fastfoodový koktejl se povedlo namíchat opravdu hodně výživně.



DISCLAIMER: Tento text vznikl nad sklenkou negroni a nad ciabattou plněnou trhaným hovězím s čedarem a sýrovým chutney BEZ HRANOLEK, zato s rukolou a polníčkem, takže vlastně jakože salát. K dostání v baru BB&C




40 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Tak nevím