• Jitka Šotkovská

Limitované kouzlo popletenosti

Nápad zpracovat Tři mušketýry jako jarmareční píseň, navíc v hravě postmoderním eklektickém hávu míchajícím Leloirovy ikonické ilustrace k Dumasovu románu s warholovsko-lichtensteinským pop-artem, má rozhodně nemalý divadelní potenciál. Ten bohužel zůstal včera v sále Josefa Čapka při představení Popartová píseň Slavná kauza Bakinghem zcela nevyužitý.



Stanislav Nemrava staví na záměrně insitním, roztržitém projevu s neustálou potřebou omlouvat se divákům, že je jeho výkon nejspíš nebude bavit. Inscenace vtipně začne přídavkem, protože kdyby se náhodou na konci netleskalo, působil by přídavek nepatřičně, následně před promítáním černobílého filmu posílá mezi diváky jednoduchou mechanickou hračku s pohyblivými obrázky, aby se diváci v případě nudy zabavili sami apod. Nemrava neustále zapomíná, odbíhá od tématu, cyklí se, na scéně ho dokonce doprovází mladá herečka kostýmovaná jako ikonická Marilyn Monroe. Představuje ji jako terénní sociální pracovnici, která mu byla přidělena, aby mu pomáhala především s jeho pamětí. Víceméně tak diváky umoří ještě před začátkem samotného představení, kterým má být zmíněná mušketýrská kramářská píseň.


V řádu věcí by pak bylo, aby následující výstup vystřihl s absolutní suverenitou, shodil masku senilního starce a diváky okouzlil bravurním provedením. Že by tomu tak mohlo být, naznačuje i velmi propracovaná scénografická složka inscenace s vlastnoručně vyráběným orchestrionem a jinou spoustou objektů, okouzlující je třeba loutka kardinála Richelieu, kterou nosí pracovnice Marilyn na zádech. Takto technicky propracovanou scénografickou složku jsme na Hronově letos myslím v žádné jiné inscenaci neviděli. Bohužel zlom ve vývoji inscenace se nekoná, Nemrava si stále vede svou, zpěv i hudební provedení je spíš slušné než dobré, možnosti scénografie zůstávají nevyužity. Nápadité je snad jen použití golfové hole (hraje se totiž o Angličanovi Buckinghamovi) jako ukazovátka či už zmíněné zapojení loutky kardinála Richelieua. Neumělost jako záměrný inscenační princip v takto pojatém tvaru alespoň bez občasného náznaku, že se jedná opravdu o svobodnou volbu, a ne z nouze ctnost, obávám se příliš nefunguje.



3 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše