• Martin Rumler

Když herec poslouchá režiséra a naopak

Seminář HaR jako Herec a režisér



Ostravskou stopu nese na Jiráskově Hronově seminář HaR jako Herec a Režisér: hercem, respektive herečkou je zde členka souboru Divadla Petra Bezruče Magdaléna Tkačíková, režisérem pak umělecký šéf ve stejném divadle a režisér Jan Holec.


Jejich seminář patří k těm hodně obsazeným. „Máme devatenáct frekventantů,“ prozrazuje Holec. A jak to tak u divadla bývá, více je žen než mužů. Počet je podle něj na hraně únosnosti. „Víc by už nebylo dobré. Chci mít čas se každému věnovat,“ přiznává.


Seminář je zaměřen na spolupráci herce a režiséra během procesu zkoušení. „Zaměřujeme se na komunikaci režiséra a herce. Hledáme, jaký je podíl každého z nich v rámci tvořivého procesu. Soustředíme se na začátku na to, abychom se naučili poslouchat partnera,“ vysvětluje Honza s tím, že se snaží držet toho, aby nikdo na jevišti nedělal nic do chvíle, než dostane impuls nějak jednat.


„Je důležité zbavit herce racionální logiky, naučit ho dělat impulsivně a s emocionální reakcí,“ říká Holec.


Proto na začátku dělají frekventanti jednoduchá opakovací cvičení, která člověka zbaví nutnosti vymýšlet hlavou text. Nutí ho jednat přirozeně, pravdivě a instinktivně.

Ale důležitý je i opačný směr komunikace. „Bavíme se o tom, jak správně herci vysvětlit motivaci. Vysvětlit režisérovi, že nezáleží jen na obsahu toho, co říká, ale i na emoci a energii, která z režiséra vychází,“ vysvětluje lektor.


Práce v semináři, alespoň zpočátku, není opřená o konkrétní dramatické texty nebo jejich část. Aktuálně se komunikace na trase režisér-herec a zpět odehrává například na základě fotografií, obrazů a podobně. „Nyní mají frekventanti úkol, najít si situace přímo v životě Jiráskova Hronova. Najít, odposlechnout a zaznamenat dialogy, které mají dramatický nebo scénický potenciál,“ prozrazuje Honza.


Zdá se, že s touto metodou má úspěch. „Seminář je skvělý. Člověk si uvědomí tolik věcí!“ říká jeden z účastníků Rosťa.


Pokud čas a práce dovolí, tak se v semináři na dramatické texty přece jen dostane. „Samozřejmě máme připravené nějaké úryvky, třeba začátek čtvrtého dějství Racka, či Osbornovo Ohlédni se v hněvu, ale to není podstatné,“ vypráví Holec.


Ačkoli je na festivalu zvykem, že výsledkem seminární práce je výstup v podobě předváděčky, tady to cílem lektorů rozhodně není. „Zaměřujeme se spíše na proces než na výsledný tvar, Doposud jsme ani k nějakým průběžným výsledkům nesměřovali. Zajímá nás čistě zkušební proces.“






14 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše