• red

Gurmán života a divadla

V dubnu 2021, krátce po svých devětaosmdesátých narozeninách, nás opustil prof. Jan Císař. Mimořádný člověk – teatrolog, divadelní vědec a historik divadla, pedagog, kritik, publicista, autor řady teoretických prací a množství časopiseckých i novinových statí, jen pouhý jejich seznam by vydal na desítky stran.



S Jiráskovým Hronovem ho pojilo nejen divadlo, ale také mnohá přátelství, která vznikala po desetiletí – s amatérským divadlem a samozřejmě s Hronovem se totiž spřátelil v době, kdy po roce 1968 neuniklo jeho pedagogické a kritické působení „pozornosti“ normalizátorů. Pedagogem sic zůstal, ale jeho publikační činnost byla ohrožena a proto spolu s podobně postiženými našel východisko v práci pro amatérské divadlo. A to v něm od počátku 70. let dokonce získalo vůdčí osobnost. Byl jediným českým teatrologem, který se amatérským divadlem zabýval soustavně – a významně přispěl k jeho modernímu vnímání. Cílevědomě je reflektoval ve svých teoretických statích, svůj vztah k amatérskému divadlu mj. vyjádřil takto: „Obecně se ví a uznává, že české amatérské divadlo získalo v 70. a 80. letech minulého století postavení, které mělo před tím jen jednou – ve třetím a čtvrtém desetiletí 19. století, kdy se podílelo na národní agitaci. Ono postavení ve 20. století mu nabídla a podmínky pro ně připravila svou nenormálností tzv. ,normalizace´, jež byla hlavní příčinou tohoto stavu a vývoje. Odtud se potom odvíjely různé projevy, díky nimž nabývaly váhy ty podoby amatérského divadla, které mu budovaly jeho významné postavení.“ (Císař, Jan. Mimo institucionalizované území. Disk č. 38, 2011, s. 6.)


Zpočátku se Jan Císař intenzivně zabýval východočeským amatérským divadlem, spolu se svou ženou Mirkou tu vytvářel novou koncepci vzdělávacích programů, vedl mj. Východočeskou lidovou konzervatoř jako soustavné vzdělávání amatérských divadelníků, napsal pro ni i několik dodnes platných teoretických publikací. Kromě působení v porotách a poradních sborech pro amatérské divadlo psal i studie a kritiky do Amatérské scény a Československého loutkáře, byl lektorem vzdělávacích kurzů na celostátní úrovni, členem i předsedou porot vrcholných amatérských národních přehlídek, kromě Hronova také na Šrámkově Písku, na Loutkářské Chrudimi i nejrůznějších krajských přehlídkách. Úroveň Jiráskových Hronovů ovlivnil také jako lektor legendárních diskusních klubů, koncem osmdesátých let např. spolu s prof. Vladem Štefkem. Bývala to mimořádná setkání, prof. Císař se tu face tu face setkával s tvůrci i s diváky a zabýval se nejen kritikou, ale také obecnější problematikou divadla.


Celou osobností se stal vůdčím duchem, formujícím generace amatérských divadelníků, které zapáleně kultivoval svou pedagogickou, kritickou i lektorskou činností, v letech 1991-1999 a 2004-2007 byl i předsedou odborné rady ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo a rovněž předsedou redakční rady Amatérské scény, a také vedoucím autorského kolektivu publikace Cesty amatérského divadla (1998).

Číst teoretické stati Jana Císaře nebylo nejsnadnější, protože čtení jeho precizně rozvíjených úvah vyžaduje trpělivost i velkou pozornost – každé Císařovo slovo má totiž svůj zásadní význam a jejich uspořádání systém a řád. Jeho osobní prezentace názorů a myšlenek, byť komplikovaná vědeckým slovníkem i neuvěřitelnou šíři znalostí a zkušeností, navíc s pamětí encyklopedickou a sahající do nejrůznějších dalších vědních oborů, však vždy byla výsostně srozumitelná – a posluchači byl milován, zvláště když na DAMU či jinde neopakovatelným způsobem přednášel, když s námi takto „rozmlouval“. K jeho osmdesátým narozeninám vydalo Nakladatelství AMU Praha sborník s názvem Janu Císařovi ad honorem, obsahující kromě příspěvků přátel, profesních kolegů a spolupracovníků i souborný soupis jeho publikační činnosti. Za práci pro amatérské divadlo obdržel v roce 2004 Cenu ministra kultury.


Večer, na němž bychom chtěli odkaz pana profesora připomenout, má název Gurmán života a divadla, však jím Jan Císař skutečně byl. Vzpomínat budou, spolu s jeho ženou Mirkou, jeho kolegové, spolupracovníci či přátelé z profesionálního i amatérského divadla. A připomeneme si i jeho sugestivní hlas s nezaměnitelnou dikcí, jeho tvář či některé záznamy jeho „hereckých“ kreací, které jsou zachovány v archivech.


(Pořad ve spolupráci s Mirkou Císařovou připravili Lenka Lázňovská, Jan Julínek, Milan Strotzer, Karel Šefrna, René Levínský a Alexandr Gregar)

83 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše